Aeromobil a další: Éra létajících automobilů je tady

Stojíme na pomyslné startovací čáře éry létajících automobilů. Dávno se nejedná o nerealistické sny technických nadšenců, ale o technicky podložené a v reálu fungující stroje. Nevěříte? Pro příklad nemusíme daleko. Stačí se podívat k naším sousedům na Slovensko, kde vznikl plnohodnotný létající Aeromobil.

Slovenský Aeromobil 2.5
foto: Aeromobil

Slovenský konstruktér Štefan Klein si po dvou desetiletích vývoje splnil sen. Poprvé vzlétl se strojem Aeromobil 2.5, hybridem mezi letadlem a autem.

Aeromobil je létající auto se vším všudy. Bez obav se můžete vydat na dálnici, s maximální rychlostí 160 km/h ostudu dělat nebudete. Dojezd po cestě je 500 kilometrů, při obstojné spotřebě 7,5 litrů na 100 kilometrů.

Volocopter VC200

Elektrický vrtulník Volocopter VC200
foto: e-volo

Pokud jsou silnice ucpané, nebo máte na spěch, stačí vyhledat nejbližší letiště. Nemusíte vystupovat nebo provádět speciální předletovou přípravu. Aeromobil automaticky roztáhne křídla a připraví se ke startu. Maximální rychlost ve vzduchu je 200 km/h (minimální 60 km/h), dolet 700 km.

Stroj však ještě není přípraven pro ostrý provoz. Při letu se Aeromobil nechová příliš stabilně. Štefan Klein proto pracuje na pokročilejší verzi 3.0.

Tryskový batoh - P12 Jetpack

Tryskový batoh – P12 Jetpack
foto: Martin Jetpack

Také v Německu vzniká velmi zajímavý projekt. Německá elektrická helikoptéra Volocopter VC200 používá ke vzletu a pohybu 18 malých rotorů, které jsou poháněné elektromotory. Veškerý pohyb se řídí snižováním a zvyšováním otáček jednotlivých rotorů.

Není třeba žádné naklápění rotorů nebo lopatek. Řízení (tedy i zaškolení) se obrovským způsobem zjednodušuje. V podstatě se stroj ovládá jednoduchými směrovými povely na joysticku.

Zatím Volcoptéra jen „poskakuje“ ve vzduchu. Bez posádky vydržela ve vzduchu 20 minut a vzlétla do výšky 22 metrů. Cílem německých konstruktérů je vyvinout stroj s nosností 450 kilogramů, s maximální výškou letu 2 kilometry a s cestovní rychlostí 100 km/h. Baterie pak mají vydržet až na jednu hodinu letu – ideální hodnota pro každodenní létání do práce.

Stejně tak stojí za zmínku podobný koncept Zee.Aero od stejnojmenné americké firmy, české létající kolo nebo americký projekt létajícího automobilu Terrafugia TF-X. Navíc již od příštího roku si můžete pořídit „tryskový batoh“ Martin Jetpack. Je zde stále někdo, kdo nevěří v brzký nástup „létajících automobilů?“

Aeromobil, e-volo

11 Comments on “Aeromobil a další: Éra létajících automobilů je tady”

  1. Myslím že ide tu čisto
    Myslím že ide tu čisto iba o zviditelnenie sa aj Slovenska vo svete. Aeromobil je pekný ale budovať mačkopsa v dnešnej dobe je strácaním času, skôr by som sa zameral na dopravu 8-10 osôb väčšími klzákmi vybavenými pomocným malým elektrickým motorom ktoré dopraví naviják najprv do výšky 300-500 metrov a potom sa bezpečnejšie a lacnejšie dopravia z bodu a do bodu b, tam je lepšia cesta k dobrému biznisu Skôr ako by som si mal kúpiť mačkopsa by som si kúpil normalne bezpečné auto s airbagmi a normalne stabilne lietadlo. pretože nikto sa nechce XXXXX na ceste alebo vo vzduchu. Alebo by som si postavil malú továreň na výrobu malých iba mestských lacných jednomiestnych elektrických štvorkoliek, hm? Treba aj trochu kritiky 🙁

    1. Někde na Sahaře nebo v
      Někde na Sahaře nebo v Grónsku by snad toto „letadlem“ mohlo i potají do vzduchu. Ale v civilizovaných zemích platí přísná letecká pravidla a jejich porušení se trestá. Zeptejte se proto dotyčného konstruktéra, na kterém letišti vozidlo zkoušel a proč to nebylo na letišti blíže jeho bydliště.

      Jinak takovéto hybridy jsou konstruovány od vzniku letectví a vždy skončily na smetišti.

  2. možno by to bolo
    možno by to bolo zaujímavé v kombinácii s autonómnym riadením a vytvorením špeciálnych vzdušných koridorov pre tento účel akýchsi vzdušných diaľnic, pretože určite si nikto neželá aby mu hocijaký pablb lietal ponad hlavu. Výhody systému by boli veľké, vysoká rýchlosť, priamočiary presun, minimálna infraštruktúra

  3. ziaden boom nenastane, a to
    ziaden boom nenastane, a to uz z fyzikalneho principu ze doprava z miesta A do miesta B je energeticky narocnejsia (a to nehovorim o narocnosti vybavenia na zemi) ako doprava po zemi, takze vyuzivat ju vo formate jeden clovek, jedno auto je neekonomicke (pre velku vacsinu ludi)

    1. Boom nenastane,
      Boom nenastane, ALE:

      Ještě, že vaši poučku o energetické náročnosti neznají námořní dopravci a nedej bože konstruktéři vzducholodí. To by pak nikdy nemohla vzniknout taková doprava, která v reálu je méně energeticky náročná jak doprava po zemi…

      A ekonomika? Vždy je to co budem počítat jako tolerovatelné náklady, takže od pasu říci „neekonomické“ chce hodně odvahy, ale skoro vždy to bude nesmysl, protože neznáte předpoklady ze kterých ekonomická úvaha daného jedince vychází. Např. je neekonomické dojíždět 100km za prací a dát za to měsíčně 10k, ALE když není v místě bydliště práce, pak je to ekonomické rpo toho kdo dojíždí, ale pro pražáka ne…

      Takže doporučuji, naučit se znovu fyziku(celou) a ekonomii.

      1. ved ste to dobre napisali a
        ved ste to dobre napisali a nepochopili co ste napisali 😀 pri vzducholodiach a lodiach na udrzanie sa vo vzduchu (a na hladine) netreba ziadnu pracu, pri lietadlach a vrtulnikoch na udrzanie sa vo vzduchu TREBA pracu, a dalsiu pracu treba na pohyb, ale len praca na pohyb nestaci. Pochopene ? A k druhemu, ked vezmeme gaussovu krivku, finacne narocnejsie bude vzdy ekonomicke pre mensi pocet ludi ako naopak, a to hovorime o kazdodennej doprave (nad ktoru sa zamysla aj Klein tvorca Aeromobilu 2.5) v tychto intenciach je to nie je masova zalezitost ani pre hornych 10 000. Ked to zoberieme z hladiska narocnosti na pozemne vybavenie (predsa aj aeromobil potrebuje letisko ale je pravda za moze vzlietat aj za jazdy z dialnice) a preorientujeme sa na lietadlo/virnik Carter Copter ktore vzlieta kolmo, takze drahu potrebovat nebude tiez to nevidim so sirokym rozsirenim medzi masy ruzovo, za zaklad pre porovnanie beriem rozsirenie osobneho automobilu

        1. Práci? Ale právě práce
          Práci? Ale právě práce je levnější u lodí, právě proto se třeba vlak či letadlo použije u rychlé dopravy zboží… Takže NE auto není lepší(jak říkal komentář na který jsem reagoval).

          „kazdodennej doprave“, nu před sto lety to bylo pěšo nebo na koni, dnes auto. A dovedu si představit co za podobné gausovi křivky musel přečíst jistý Ford, aby konečně od lidí jako Vy pochoppil „to prostě není ekonomické pro většinu“…

          Neříkám, že ten aeromobil zrovna udělá díru do světa, ale vaše teze, jsou docela mimo reálný svět. Stejně jako vy argumentovalo zastupitelstvo u nás v roce cca 1880, když zamítali dráhu přes našu vesnicu, prostě je dle fyziky, gausových křivek, akonomiky pro většinu lidí nedostupné, a hlavně zabéíjí to krávy…

Napsat komentář