ABB má elektrický pohonný systém pro námořní lodě s nejvyšší účinností na světě

Nový model lodního pohonného systému ABB Azipod XL zvyšuje účinnost využití paliva až o 10 %. Využívá totiž jedinečný systém ústí Azipodu a upravenou konstrukci lodního šroubu.

Systém ABB Azipod XL využívá jedinečný systém ústí Azipodu a upravenou konstrukci lodního šroubu, čímž dále zvyšuje palivovou účinnost plavidel až o 20% v porovnání se současnými pohonnými systémy s hřídelí.
foto: ABB

Azipod XL je nejnovější verzí elektrického pohonného systému ABB Azipod, který dále zvyšuje palivovou účinnost plavidel až o 20% v porovnání s moderními pohonnými systémy s hřídelí.

Nová verze dosahuje vyšší účinnosti díky unikátnímu systému ústí Azipodu, které urychluje proudění vody kolem lodního šroubu za účelem zvýšení tahu a současně díky nové konstrukci systému lodního šroubu, jež snižuje odpor vody.

Od své první instalace před 25 lety mají už pohonné systémy s Azipody za sebou více než 12 mil. provozních hodin s 99,8% dostupností. Za tuto dobu ušetřily přes 700 000 tun paliva, a přispěly tím ke snížení uhlíkových emisí způsobených lodní dopravou.

Pohon s Azipodem představuje v oboru námořní dopravy průmyslový standard. Jedná se o bezpřevodový pohonný systém s možností otáčení kolem své osy, jehož součástí je hnací elektrický motor umístěný v konzoli pod trupem lodi.

Díky rozsahu otáčení o 360° je schopen pracovat jako kormidlo i pohon současně, a proto nachází uplatnění v širokém spektru různých druhů plavidel.

„V rámci strategie Next Level neustále usilujeme o zvyšování úrovně naší technologie ve prospěch zákazníků i životního prostředí. Azipod XL je dokonalým příkladem tohoto přístupu, neboť v poslední době představuje největší skok v účinnosti spotřeby pohonných hmot,“ uvedl Peter Terwiesch, prezident divize ABB Procesní automatizace.

„Abych byl konkrétnější – nahrazením všech stávajících jednotek Azipod tímto novým modelem by v námořní dopravě došlo v příštích 25 letech k úspoře dalších 2,2 milionů tun pohonných hmot a 7 milionů tun emisí oxidu uhličitého.“

Koncepce Azipod XL byla navržena tak, aby i při nižších rychlostech vykazovala vysokou tažnou sílu a zachovala si dobré vlastnosti i při vyšších rychlostech. Proto je vhodná pro remorkéry i speciální konstrukční plavidla. Pohony pro trajekty či tankery na zkapalnělý zemní plyn jsou pak další možnou oblastí použití.

Mezi vlastnosti pohonu Azipod XL patří schopnost pokročilého monitorování stavu s využitím konceptu internetu věcí, služeb a lidí (IoTSP).

Tento koncept, zavedený společností ABB, je spolu s integrovanými operačními centry pro námořní dopravu určen pro neustálé monitorování zařízení a výkonových parametrů na více než 600 plavidlech.

tisková zpráva

12 Comments on “ABB má elektrický pohonný systém pro námořní lodě s nejvyšší účinností na světě”

  1. 1 litr diesel vyprodukuje
    1 litr diesel vyprodukuje 2,64 kg CO2. Ze vzduchu se chemicky navaze kyslik ve forme O2. 1 litr diesel vazi 0,72 kg. S temito koeficienty odpovida 2,2 mio tun paliva 3,06 mio m3 paliva a to vyprodukuje spalenim dokonce 8 mio tun CO2.
    Ja rikam uz davno, ze by na benzinkach kazdy ridic mel nalevat PHM rucne z kanystru aby videl, kolik toho sajrajtu pousti do vzduchu. Nebo aby se PHM necmrndala po zemi, tak at nosi kanystry s vodou a leji do nejake nadoby. To by asi kazdy ziral.

      1. To jsou zase argumenty.
        To jsou zase argumenty. Autodoprava nestoji zato ji regulovat, lodni jakbysmet, letadla take, topeni proc by se melo atd. To je jako ze alkohol v malem mnozstvi se muze konzumovat v jakekoliv mire…
        Jinak to zarizeni ktere je zde uvedene je zrejme nejake male experimentalni plavidlo a proto je uspora relativne mala. kdyby se podarilo u vsech lodi usporit 205, byl by to obrovsky pokrok. Samozrejme vim, ze se to nikdy nepodari a ze je to asi take marketing. Ale aspon vidime, jak by se dalo vyvojem dosahnout velkych zmen.

    1. pokial nejde o degradacnu
      pokial nejde o degradacnu oxidaciu, tak spalovanie pomocou O2 (kyslik) je chemicky proces (exotermicky) pri ktorom sa obvykle uhlik viaze s kyslikom (spajaju sa dve latky) a vznika svetlo, teplo.
      miest kyslika by to mohol byt asi aj chlor. chlor a kyslik su oxidacne cinidla a uhlik (+bordel) v benzine su horlaviny.

      vzniknuty CO2 nie je bordel, je to uzitocny plyn ktory potrebuju rastliny k zivotu. nechapem preco a kym sa zacal CO2 tak strasne trolovat, hanit, a vobec..

      okrem toho, katalyzatory, premienaju nezelane druhy oxidov a s oxidmi nevhodne reagujucimi latkami vzniknute horenim, do prec.

      samostatna kapitola su mikrocastice (popolcek) o rozmere od do, ktory neznasa zivocich dobre, ale od toho neviem preco sa nepouziva je vhodny pasivny filter alebo aj elektrostaticky filter.

      1. To máte pravdu CO2 je
        To máte pravdu CO2 je užitečný plyn, jenže v situaci velkého odlesnění a narušení ekosystémů, i ten zbytek co je toho CO2 pochytal v poslední době dost, takže se zbrzdil nárůst, se přišlo s vypouštěním většího a většího množství, došlo k nerovnováze a nejspíš to vede spolu s dalšími, třeba výše zmíněnými událostmi, ke změnám klimatu. No a místo toho aby se řešila likvidační strana rovnice, řeší se strana produkční.

        Sice to urychlí asi trochu některé technologie, ale může to být problém, pokud se redukce přeženou. Napříkald ano, má cenu jít ve státech jako Nevada, Kalifornie, Arizona, Maroko… do 100% elektřiny a vůbec asi i energie z OZE a nemá cenu pálit fosilní paliva, na druhou stranu v jistých oblastech, které mají smělé cíle, to bude problém a možná i škodlivé.

      2. To máte pravdu CO2 je
        To máte pravdu CO2 je užitečný plyn, jenže v situaci velkého odlesnění a narušení ekosystémů, i ten zbytek co je toho CO2 pochytal v poslední době dost, takže se zbrzdil nárůst, se přišlo s vypouštěním většího a většího množství, došlo k nerovnováze a nejspíš to vede spolu s dalšími, třeba výše zmíněnými událostmi, ke změnám klimatu. No a místo toho aby se řešila likvidační strana rovnice, řeší se strana produkční.

        Sice to urychlí asi trochu některé technologie, ale může to být problém, pokud se redukce přeženou. Napříkald ano, má cenu jít ve státech jako Nevada, Kalifornie, Arizona, Maroko… do 100% elektřiny a vůbec asi i energie z OZE a nemá cenu pálit fosilní paliva, na druhou stranu v jistých oblastech, které mají smělé cíle, to bude problém a možná i škodlivé.

Napsat komentář