ABB dodá do Japonska 250 rychlonabíječek

Japonská společnost e-Mobility Power (eMP) si objednala 250 nových rychlonabíjecích stanic ABB Terra 184. V Zemi vycházejícího slunce už dnes funguje přes 8000 nabíjecích stanic.

Nabíjecí stanice ABB Terra 184
foto: ABB

e-Mobility Power (eMP) je společný podnik dvou největších japonských energetických společností Tokyo Electric Power Company (Tepco) a Chubu Electric Power. Vytyčily si za cíl zmodernizovat japonskou nabíjecí infrastrukturu.

Které konkrétně stanice se budou měnit zatím není jasné. Nové rychlonabíjecí stanice ABB budou určeny pro dálnice, veřejná místa a obchodní centra.

Ultra-rychlá kompaktní nabíjecí stanice Terra 184 zvládá nabíjecí výkon až 180 kW a podporuje standardy CCS, CHAdeMO a Type 2. V Japonsku je národním a nejpoužívanějším standardem CHAdeMO. Většina ale nabízí max. výkon 50 kW, což je pro moderní elektromobily s kapacitou baterie přes 50 kWh stěží použitelné.

34 Comments on “ABB dodá do Japonska 250 rychlonabíječek”

  1. OFF
    Nádherný příklad, jak řešit autobusovou dopravu na

    OFF

    Nádherný příklad, jak řešit autobusovou dopravu na elektriku bez Lion baterií, lithia, kobaltu …..

    Superkondenzátory maj jistě v tomto segmentu budoucnost .
    1 milion nabíjecích cyklů mluví za vše.

    Doba čtení 2-3 minuty

    Zdroj:

    https://oenergetice.cz/elektrina/elektricky-autobus-s-nejrychlejsim-nabijenim-na-svete-za-10-sekund/

      1. Ja spis vidim problem, ze ten clanek je 5 let stary a zbezne
        Ja spis vidim problem, ze ten clanek je 5 let stary a zbezne jsme nenasel podobny, z eby se tato technologie dale rozvijela. Kazdopadne ja superkondenzatorum fandim daleko vice jak chemickym bateriim kvuli jejich cyklovatelnosti. Uvidime, jak s realnym vyuzitim zamycha grafen.

        Vyhledal jsem, ze spotreba autobusu bez topeni je 1,08 kWh / km. Takz epokud zapocitam nejake ztraty, melo by se za 10 s nabit 6 kWh, to je prikon 2,16 MW. Jak velka baterie by musela byt, aby zvladla takovy prikon? To asi nebude v malych desitkach kWh, ze? Kolik C zvladne NMC resp. LTO? 100?

          1. No ale vyhoda tohoto busu je prece v tom, ze ma malou
            No ale vyhoda tohoto busu je prece v tom, ze ma malou „batrerku“ – tj. nizke naklady na porizeni. POkud mam tento specificky provoz a ultrakapacitor s obrovskou cyklovatelnosti, proc tam davat takovou kapacitu, ktera o stovky let prezije samotny autobus?
            Doted jsme myslel, ze C znamena jen pomer mezi kapacitou a vykonem nabijeni / vybijeni a je jedno, jake napeti baterie ma (pri vyssim napeti ma mene proudu).

            1. Ale vy přece nevíte, jaké jsou náklady oproti AKU
              Ale vy přece nevíte, jaké jsou náklady oproti AKU řešením tak proč apriori předpokládáte, že jsou nižší? Tyhle úvahy jsou ošidné, třeba vůz tramvaje stojí tolik co 3 elektrobusy a při tom v něm žádný akumulátor není. O cyklické životnosti už tu psal Pajda. A SC, co se musí nabíjet doslova každých pár km, ty cykly polyká po stovkách.

              A ano, C je poměrná hodnota proudu (A) ke kapacitě baterie v Ah. Takže pokud znáte jenom výkon (W), tak to jinak než přes napětí nespočítáte.

              1. To mate pravdu, ze nevim, ale nenapada me moc jinych duvodu,
                To mate pravdu, ze nevim, ale nenapada me moc jinych duvodu, proc by zvolili toto reseni. Predpokladam, ze v Cine nedostatkem baterii netrpi. V odpovedi Pajdovi jsem dal nejaky odkaz, kde tvrdi, ze cena UC je cca 3 – 4x drazsi jak li-on.
                Priznam se, ze zkraceni zivotnosti pri plnem nabiti jsme nikde nezaznamenal. To spis ubytek kapacity vekem. I v tom clanku je uvedena predpokladana zivotnost 12 let a milion cyklu vuci baterce s predpokladem 3 – 5 let.
                Tak mi i po Vasem vysvetleni vyslo jine C. Pokud mam 800 V baterii, tak to je pri 100 kWh = 125 Ah. No a 2700 A / 125 Ah mi da 21,6 C. To LTO daji? Navic jsem ve svem prispevku psal male desitky kWh, jinak by s tak velkou baterii byla hloupost nabijet na „kazde zastavce“.

                1. Jinak není potřeba poukazovat na skutečnost, že když jako
                  Jinak není potřeba poukazovat na skutečnost, že když jako investor/zákazník požadujete po dodavateli energetického úložiště záruku kupř. 10let/10km dojezd pro vozidlo MHD, nebo 10let 1MW/1MWh pro stacionární systém. Tak na to dodavatel může reagovat jedinou cestou a to že vám fyzicky nabídne 1,6-2x větší úložiště, ale zákazník máte přístup jen pro ten základ. To platí jak pro LIB tak pro SC.

                  Tedy pokud dodavatel deklaruje životnost 12let a milion cyklů, tak tím s největší pravděpodobnost počítá s využíváním právě cca 50% DoD. To je třeba dále rozklíčovat než se spustí chvalozpěv na danou technologii. Nicméně zákazníkovi je jedno jak to dodavatel zařídí.

                2. Tak zaprvé, životnost baterie 3-5 let je nesmysl, to si tam
                  Tak zaprvé, životnost baterie 3-5 let je nesmysl, to si tam přibásnil nějaký autofórista.

                  Za další, proč zrovna ten provozovatel koupil a tohle a něco jiného je pouze a jen na tom provozovateli. Je to normální princip nabídky a poptávky. Tenhle konkrétní provozovatel se rozhodl řešení s UC, které potřebuje nabíjecí infrastrukturu každých pár km a jinak ho musíte odvézt na podvalníku, protože mu to přišlo jako nejvýhodnější.

                  Jiný si zvolí zase jiné, protože mimo depo nechce/nemůže řešit žádnou další nabíjecí infrastrukturu, ale jen nahradit dosluhující diesely eBUSy.

                  A stejně tak každý výrobce produktu bude tvrdit, že zrovna ten jeho je ten nejlepší, nejspolehlivější a s dlouhodobě nejnižšími náklady.

                  Jinak eBUSy nabíjející na (některých) zastávkách nebo obratištích nejsou nic nového ani výjimečného.

        1. Výborně, někdo studiu problematiky věnoval více než 5
          Výborně, někdo studiu problematiky věnoval více než 5 sekund. Pokud byste byl někdo ochoten tomu věnovat až několik minut tak navrhuji provést početní cvičení, kde vezmete supekondenzátorový modul například od Maxwellu a vedle něj postavíte 100kWh baterii z Modelu S. Pak provedete přepočet na 1kWh uložené energie a provedete porovnání.

          Mě to před lety vyšlo tak, že na objem a hmotnost 1kWh v SC baterii máte zhruba 100kWh v NCA baterii od Tesly. Ta bude navíc pořád významně levnější. Možná se to už změnilo, osobně tipuji, že ve prospěch lithiových baterií.

          K tomu 1 mil cyklů životnosti SC, jste jistě všichni dočetli ty malá písmenka dole, kde se píší takoví nepodstatné detaily, jako že to je pří 50% DoD a teplotě cca 25°C. Při 100% DoD je to méně něž 10 tis cyklů a každé zvýšení teploty o 10°C snižuje životnost SC o polovinu.

          A nebo samozřejmě můžeme vymýšlet konspirace o ošklivých výrobcích, kteří zašlapávají další naprosto úžasnou technologii SC, podobně tak jako to bylo u LFP a LTO.

          1. Diky za info, tech malych pismenek jsme si nikdy nevsiml.
            Diky za info, tech malych pismenek jsme si nikdy nevsiml. Dokazete naznacit, proc SC vadi DoD 100 % i vysoka tepliota, kdyz jde o fyzicke ukladani elektronu. Co ty „pory“ degraduje pro pristi ulozeni, kdyz se vsechny zaplni a co je deformuje pri vyssi teplote? Zatim jsme totiz cetl, ze SC netrpi na prebiti, poste prestane prijimat proud (ale je treba hlidat napeti, jinak se SC znici). Docetl jsm ese, ze prave vyssi napeti muze zkracovat zivotnost SC. Problem je se samovybijenim (prvnich 50 % za mesic). A pomuze nebo nebude mit vliv na zivotnost vyuziti grafenu?

            Zde je uvadena cena 400 $/kWh ultracapacitoru. Asi se schodneme, ze nebdue uplne odpovidajici, kdyz si vezmeme naklady Tesly za battery pack a pak ze si sami nakoupime SC a slozime 100 kWh pack.

            1. Netvrdím že jsem expert na technologii SC, nicméně mi bylo
              Netvrdím že jsem expert na technologii SC, nicméně mi bylo sděleno, že SC bohužel nevyužívají pouze elektrostatického principu, ale všechny zajímavé SC jsou hybridní konstrukce s elektrochemií. A selským rozumem(zkušenostmi) jak je někde elektrochemie ve spojení s jemnými(Nano) strukturami = „problém se na to jen ošklivě podívat“ Tzn. vadí teplo a rozhodně vadí vysoké napětí. SC musíte balancovat a vůbec se k nim chovat podobně jako k LIB.

              K té studii co jste mi poslal na str. 77 (4.45) máte dva příklady cenových nabídek technologií od Maxwellu:

              Maxwell provided a cost of $241,000 for a 1,000 kW/7.43 kWh system, while a 1,000 kW/12.39 kWh system cost $401,000 (Garcia 2018). This corresponds to $32,565/kWh for the 7.43 kWh system and $32,365/kWh for the 12.39 kWh system, with the $/kW increasing from $241/kW to $401/kW for fixed rated power as the energy increases from 7.43 kWh to 12.39 kWh.

              Nezaměnil jste cenu za energii za cenu za výkon?

      1. Je fakt, že článek neobsahuje všechny informace. Ale jako
        Je fakt, že článek neobsahuje všechny informace. Ale jako pilotní projekt je to zajímavé. Svoji roli určitě budou hrát náklady na buducí možnost recyklaci superkapacitoru v porovnání s náklady na recyklaci dnes vyráběných baterií, délka životního cyklu :(superkapacitor ho má klidně 3-4x delší), investiční náročnost resp. nenáročnost – TCO , jinými slovy o prachy jde až na prvním místě …:-)))

        1. Ultrakapacitory by meli mit daleko vyssi zivotnost jak 3 – 4
          Ultrakapacitory by meli mit daleko vyssi zivotnost jak 3 – 4 x delsi vuci i LTO. PAk by z meho pohledu ty ultrakapacitory nemely moc vyznam, protoze maji daleko mensi hustotu a to i tu teoretickou. U nich se predpoklada zivotnost > 100.000 cyklu.
          JElikoz se nedelaji investice s dlouhou navratnosti, pak i pro ukaldani energie se asi uz vyplati LiFePO baterie s 6000 cykly, pritom redoxni za o neco vyssi cenu maji zivotnost o aspon 2 rady vyssi. Proc ty se nepouzivaji?

  2. OFF
    Před pár dny byl na Hybridu článek k vodíkovým

    OFF

    Před pár dny byl na Hybridu článek k vodíkovým vlakům v Německu.

    https://www.hybrid.cz/v-nemecku-se-stavi-prvni-vodikova-cerpaci-stanice-pro-vlaky

    Dnes ráno k tomuto tematu vyšel zajímavý článek – v podstatě je to jasný. V porovnání s vodíkem by bateriový pohon byl třetinu levnější… ( A to si myslím, že i víc než o tu třetinu .)

    Doba čtení: 2 minuty

    Zdroj:
    https://oenergetice.cz/elektromobilita/e-vlaky-ziskavaji-prevahu-nad-vodikovymi-lokomotivami/

        1. 7 mrtvych z toho 3 hasici? a tady se bude tyden v mediich
          7 mrtvych z toho 3 hasici? a tady se bude tyden v mediich probirat jak se plugin hybrid tyden musel hasit v kontejneru s vodou.. a PHEV s EV ze nesmi do podzemnich garazi
          a ze horici baterka vypousti jedovate zplodiny, kdezto asi horici auto nebo benzinka ne atd..

  3. Na to jsem cekal jak na slitovani bozi. Porad relativne
    Na to jsem cekal jak na slitovani bozi. Porad relativne pomale, porad malo ale relativne je to docela skok dopredu. Diky aspon za nej. A taky je dobre ze s instalacema zacnou uz tenhle rok. A pak jeste si zacne budovat svou sit Porsche, a taky myslim to bude ABB.

    Mapa japonskych nabijecek. https://ev.gogo.gs/map/
    Je jich dost ale vykon zalostny.

    A ted jeste auta ktera na nich budou nabijet.

    Clanek musim pochvalit, tak nejak to tu je, s tim vykonem. Nejvic asi tech 50kW. Posledni dobou se zacaly objevovat 90kW ChadeMo nabijecky od firmy Shin Dengen (Nova Elektrina). Na odpocivadlech jsou spise nabijecky s vykonem 30, ale i jen 20kW. Pak obcas 200V coz dokaze vyuzit i moje priblizovadlo, ale ty nejsou treba na dalnici, kde by to stejne nedavalo smysl. Spis pred obchodnimi centry a tak.

    Prekvapilo by me kdyby tam nechali CCS. To jsem tu zatim nevidel. Zeby priprava pro auta z dovozu?

    1. Narazil jsem na komentář, který volbu ABB japonskými
      Narazil jsem na komentář, který volbu ABB japonskými společnostmi označuje jako velkou ostudu japonského průmyslu. Patrně japonští výrobci stanici nebyli schopni dostát požadovaným technickým specifikacím, zejména asi 800V napájení.

      Rychlým pohledem na domácí stanice z Tomášových příspěvků se tomu vůbec nedivím, ty stanice vypadají navenek hůř než kdejaká garážová čínská produkce a radši nechci vědět co se skrývá uvnitř. Ostatně jako jisté zrcadlo se dá brát to, že japonské dobíjecí stanice se nikde jinde ve světě neobjevují.

      Jinak počítám že budou osazeny vždy po dvou CHAdeMO kabelech, CCS je tam zmíněno pouze reklamě, že to ta stanice umí. Díky těmto stanicím si tak místní zákazníci Porsche budou moci dopřát „až“ 150kW nabíjecího výkonu na CHAdeMO.

      Nu snad i toto pomůže otevřít oči CHAdeMO organizaci a urychleně doma začnou zavádět chystanou verzi 3.0, jinak jim docela vážně hrozí že je lidi sežerou a začnou se dožadovat CCS.

Napsat komentář