ABB: Česko pokryjí stovky rychlonabíjecích stanic

Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice rychle rozrůstá. Švýcarská společnost ABB již řadě provozovatelů elektrické rozvodné sítě a maloobchodních prodejců dodala celkem 80 nabíjecích stanic.

Rychlonabíjecí stanice pro elektromobily společnosti ČEZ dodaná švýcarskou ABB.
foto: ABB

Všechny nabíjecí stanice jsou vybavené aplikací ABB Connected Services, která využívá schopností nového digitálního portfolia ABB Ability. Aplikace umožňuje provozovatelům nabíjecí síť monitorovat a řídit dálkově.

Česká e-mobilita se má k světu: počet zaregistrovaných elektrických vozidel v České republice v loňském roce významně vzrostl. Energetická skupina ČEZ, lídr trhu, přišla s plánem v rámci projektu Elektromobilita ČEZ vybudovat celostátní nabíjecí síť.

ABB v roce 2016 uspěla ve výběrovém řízení a stala se dodavatelem rychlonabíjecích stanic společnosti ČEZ do roku 2020. O sílícím významu e-mobility svědčí i záměr největšího domácího výrobce automobilů, společnosti Škoda, během příštích pěti let postupně uvést na trh pět modelů vozidel na elektrický pohon.

„Tržní podíl elektrických vozidel na celém automobilovém trhu v České republice dále roste. Doposud byl růst jen pomalý. Zásadním faktorem budoucího vývoje v této oblasti je nepochybně výstavba spolehlivé sítě rychlonabíjecích stanic,“ uvedla Tanja Vainio, generální ředitelka ABB Česká republika, a dodala: „Tempo růstu bude vyšší i díky tomu, že Škoda a další výrobci v následujících letech uvedou mnoho zajímavých modelů aut. E-mobilita zde má budoucnost!“

Do osmi let pokryjí celé území České republiky stovky rychlonabíjecích stanic a ABB se na tom chce podílet. V současnosti je možné nabíjet elektrická vozidla v rámci projektu Elektromobilita ČEZ na více než 40 rychlonabíjecích stanicích ABB v celé zemi.

„Možnost rychle si dobít akumulátor při jízdě po České republice se postupně stává pro řidiče elektrických vozidel skutečností. Nedávno jsme instalovali rychlonabíjecí stanice například v Pardubicích a na dálnicích u Brna a Liberce. Další rychlonabíjecí stanice by měly brzo začít sloužit veřejnosti například na dálničním obchvatu Olomouce, ve Valašském Meziříčí a ve Frýdku-Místku,“ uvedl Frank Mühlon, globální ředitel ABB pro nabíjení elektrických vozidel.

Ve Vestci u Prahy byly instalovány tři stanice, které budou připojené k systému pro ukládání elektrické energie. „Všechny tyto stanice jsou součástí projektu evropské páteřní sítě rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla, který finančně podporuje rozšiřování těchto inovativních technologií. Během zkoušek rychlonabíjecích stanic prováděných v rámci podpůrné studie se zároveň sbírají i cenná data. Cílem této studie je přispět k optimální standardizaci infrastruktury pro alternativní paliva,“ vysvětluje Tanja Vainio, generální ředitelka ABB Česká republika.

ABB si v České republice vybrala za partnera pro dodávku nabíjecích stanic nejen skupina , ale také energetická společnost E.ON. Podobně jako ČEZ i E.ON Česká republika má rozsáhlé plány pro e-mobilitu v rámci programu rozvoje zákaznických řešení v oblasti inteligentních budov a e-mobility.

A rychlonabíjecí stanice se rozhodl umístit u několika prodejen v České republice také velký mezinárodní potravinářský řetězec Lidl. ABB již pro řetězec Lidl dodala tři rychlonabíjecí stanice.

Martin Molnár, jednatel společnosti Lidl k tomu uvádí: „Instalaci rychlonabíjecích stanic pro elektromobily od společnosti ABB vnímáme jako další krok pro zdravější životní prostředí. Jejich nízký počet v Česku je z našeho pohledu hlavním hendikepem rozvoje elektromobility. Našim zákazníkům tímto také dáváme možnost efektivně využít čas strávený nákupem.“

Podle Tanji Vainio bude vybudování celostátní sítě rychlonabíjecích stanic významný milník v rozvoji e-mobility v České republice. „ČEZ, E.ON i Lidl patří k lídrům ve svých oborech a jejich investice do nabíjecí infrastruktury významně přispějí k rychlému rozvoji ekologické mobility v zemi.“

Portfolio ABB Ability obsahuje připojení s webovým rozhraním s řadou funkcí pro provozovatele nabíjecích sítí. Mezi tyto funkce patří dálkové monitorování a konfigurace nabíjecích míst, řešení problémů řidičů, servis zařízení s minimální dobou odstávky a možnost připojit se k libovolné nabíjecí síti, zázemí, platby nebo energetické řízení.

Pro ještě vyšší spolehlivost je pro nabíjecí výrobky ABB e-mobility k dispozici také služba ABB Charger Care. Jejím úkolem je minimalizovat dobu odstávky. Služba obsahuje řadu modulů, včetně proaktivního monitoringu, preventivní a korektivní údržby, vzdělávacích programů a aktualizace softwaru.

tisková zpráva

52 Comments on “ABB: Česko pokryjí stovky rychlonabíjecích stanic”

  1. Je otázkou zda všech 80 avizovaných kusů nabijecich stanic
    Je otázkou zda všech 80 avizovaných kusů nabijecich stanic skončilo na českém území?
    Prošel jsem včera Plugshare a EvMapy. Včetně těch nejstarších pouze Chademo provedení (na BVV) jsem našel jenom 63 ks! Prostě mi ten počet ( 80 ks) neseděl s tím co potkávám na cestách…
    Takže co ten zbytek? Stojí ve skladech nebo v zahraničí?

  2. Nedávno jsem četl článek a diskusi o tom jak se budou na
    Nedávno jsem četl článek a diskusi o tom jak se budou na takovýchto stanicích, maximální výstup DC 500 V, nabíjet nové generace BEV s 800 V trakční baterií. Začne to Porsche, následovat bude Audi…. Výsledek byl nepovzbudivý: Pouze AC 400 V 22kW přes Type 2 palubnima nabiječkama. Trochu drahé wallboxy…

    1. Otázka je jak se ujme 800V trakční aku. Nevím jaké má
      Otázka je jak se ujme 800V trakční aku. Nevím jaké má kdo z Vás zkušenosti, ale že by v autoservisech pracovali týpci znalí s vyšší kvalifikací na elektro dost silně pochybuji. Nejsou a majitelé servisů je nebudou ochotni zaplatit. Sice tu na Ostravsku bude odpad vysokonapěťových elektrikářů z dolů, ale ruku na srdce, který z nich půjde pracovat pod cypa za kůrku chleba a ještě na sebe nechat neustále štěkat? A čím vyšší trakční napětí, tím větší průser než si v base majitel nechá sdělit princip trojčlenky zvoucí se ohmův zákon (učivo 8. třídy ZŠ)….. Slepých uliček zvoucích se Video2000 bylo v historii lidstva nepočítaně a toto je jedna z nich. K ničemu jinému než k vysokému výkonu na hřídeli to vysoké napětí aku není. A komu nestačí dnešní výkon TMS je blázen nehodný přežití do dalších generací dle Darvinova principu.

        1. 800 V je realita, i kdyz zatím u EV s cenovou nad 1.5 mi o
          800 V je realita, i kdyz zatím u EV s cenovou nad 1.5 mi o CZK. Proč se v ČR staví DC stanice s max. Výstupní napětím 500 V? Tedy až na 2-3 stanice soukromníků, které umí rozsah od 50 do 900 V. Ty nabíječky tu mohou sloužit minimálně 10 let!!! Fakt je bude někdo za 2 roky komplet měnit?
          A na bajku o děleném nabijecimu vykonu ve vozidle na úrovni DC prosím zapomeňme!

          1. A ktere to 800V auto je realita (da se koupit, kdyz ne ted,
            A ktere to 800V auto je realita (da se koupit, kdyz ne ted, alespon v nasledujicim roce)? Proc dneska montovat predrazene (neni to masovka) 800V stanice, kdyz kdo vi kdy sem prvni takove auto doputuje? V mistech jako Kalifornie a Norsko bych to bral, u nas je to podle me v soucasne situaci ptakovina. Vazne pochybuju, ze se vubec uzivi (neprodelavaji bez dotace) ty 400V…

            1. V ceně stanice ten problém není. Je srovnatelná a často
              V ceně stanice ten problém není. Je srovnatelná a často ta zařízení mají i OCPP přístup bez licence a dlouhodobých poplatků. Je to o strategickém rozhodnutí při znalosti technického vývoje. Pokud sázka na zařízení s DC rozsahem 200-500V nevyjde bude to skutečně drahé a my jako uživatelé budeme opět křičet a nadávat. Pokud se dnes vsadí na rozsah 50 – 900 V, investice bude srovnatelná a budoucnost (velmi blízká) nikoho z nás nepřekvapí.
              Přátelé, to nejsou nabíječky na mobil za 300 CZK ale stanice s průměrnou pořizovací cenou kolem 25.000 EUR s dobou technické amortizace 10 – 15 let.
              Jak by jste se rozhodl Vy pane E-Ryc, kdyby to byly Vaše investiční peníze (+ jednorázová dotace) a do návratnosti by jste musel zahrnout i technologický vývoj na trhu. Riskl by jste to?

              1. Ja se hadat nebudu, jsem „jen blby laik“.
                Ale predpokladam, ze

                Ja se hadat nebudu, jsem „jen blby laik“.
                Ale predpokladam, ze 800V stanice neni jen o te stanici, ale nejspis i o pripojeni na 22kV (?) Nebo je to step-up menic ze 400 na 800 (teda spis up/down, aby zvladalo i mensi auta)? Pak zas bude potrebovat docela tlusty privod.

                A vzhledem k tomu, ze dnesni 400V auta jeste budou 10 let jezdit (a ne, nemyslim, ze 400V zmizi behem par let, u „mestskych“ aut tenhle system jeste nejakou dobu zustane prave kvuli snadnosti domaciho dobijeni), tak se proste da 400V nabijecka postavi jako druha vedle 800V na nejakem frekventovanejsim miste, nemusi jit rovnou do srotu.

                1. Napájeny jsou normálně z NN AC 400V 80 A a liší se jen
                  Napájeny jsou normálně z NN AC 400V 80 A a liší se jen širším napěťovým rozsahem. Nic světoborného.
                  Byť se to nezdá (2/3 dosud postavených DC chargerů bylo stojí v Praze), ale elektromobily nejezdí jenom po větších městech a ti kdo v tuto chvíli kupují EV z pravidla nejsou soukromnící (ti si pro ně příjdou do bazaru z druhé ruky), ale flotily velkých firem, které je kupují svým obchodním zástupcům apd… A ti skutečně nejezdí jenom kolem komína. A pokud je nebudou kde nabíjet, tak to sabotuje jejich práci a sáhnou raději po CNG….
                  No a pak zase nebudou ta ojetá BEV v bazarech pro normálního člověka.
                  Asi tak…:)

                  PS: Dneska je každý DC charger frekventovaný a do budoucna se to nezmění. Na naší firemní/veřejné 50 kW nabíječce evidujeme v průměru 20 aut denně (vyjma víkendu) a 1 MWh/ měsíčně…

                2. Nedá mi to, abych se k vláknu nevyjádřil jak to vidím
                  Nedá mi to, abych se k vláknu nevyjádřil jak to vidím já. 😉 Problematika 400V vs. 800V není zas tak složitá, ale je třeba si to rozkouskovat do škatulek. Zásadní je totiž použití pro osobní versus nákladní/veřejná dopravu.

                  Osobní BEV:
                  zde podle mého názoru není žádná zásadní chyba, když stanice do 150kW včetně nebudou mít podporu pro 800V. Za předpokladu, že 800V vozy budou umět i 400V nabíjení, tak se tak jako tak budou na 150kW stanici nabíjet stejně rychle.

                  Nákladní/veřejná BEV:
                  Zde naopak smysl v 800V(900V) vidím i u 50kW stanic, protože např. správně postavené (rozuměj použitelné) elektrobusy MHD mají mít 375kWh (12m vůz) a 500kWh (18m vůz) baterie na 900V. Podobně již dávno měly vypadat i baterie nákladních vozů. Kde tyto stanice ale vidím spíše soukromého charakteru (vozovny) nebo specializované stanice pro nákladní vozy(odpovídající parkovací místo) na jejich odpočívadlech.

                3. Rozumím vašemu pohledu škatulek, vycházíte z toho že na
                  Rozumím vašemu pohledu škatulek, vycházíte z toho že na oba dva druhy trhů potřebujete dva samostatné produkty. Zvlášť na hladinu do 500 V a zvlášť do 950 V.
                  Jenže pokud máte za cenu každého jednoho z těchto zařízení jeden multifunkční stojan který umí obě hladiny (50-950 V), pak máte za stejnou hromádku peněz tyto nabíjecí stanice 2 a více svobody coby spotřebitel. Je přeci na mne zda si připlatím za drahší E-Tron v 800 V verzi a budu využívat také skutečných rychlodobíjecích stanic (150 – 400 kW), nebo pošetřím, protože je to auto pro manželku která najede pár kilometrů měsíčně, a koupím základní verzi s 400 V napětím.

                  Tahle logika se dříve či později přesune i do nižších segmentů vozidel, ale uvidíme.

                  Navíc zvyšování palubního napětí zlevňuje i samotné nabíjecí stanice. Vysvětlím to jednoduše na příkladu 150 kW nabíjecí stanice pokud budu chtít tento výkon předat autu s napětím trakční baterie 400 V, budu pracovat s proudem 375 A. Pak musím použít chlazený konektor v provedení do 400 A, včetně vlastního chladícího zařízení, jenž bude součástí nabíjecí stanice.
                  Pokud budu chtít tento výkon předat autu s napětím trakční baterie 800 V, budu pracovat s proudem 188 A a postačí mi dnes již běžný 200 A konektor bez dalších technických opatření…

  3. Zajímalo by mě, jestli ČEZ není schopen normálně
    Zajímalo by mě, jestli ČEZ není schopen normálně propojit nabíjecí stanici s přenosnou krabičkou pro platby kartami? Na Facebooku se mi neustále nabízí krabička pro platbu kartami za 500 Kč BEZ DALŠÍCH MĚSÍČNÍCH POPLATKŮ (poplatek z platby asi 2,5 %). To jako není ČEZ schopen koupit tohle za 500 a pak zbastlit třeba Arduino za 1000 Kč tak, aby vydalo pokyn k nabíjení?

      1. Otázkou je, jestli ČEZ může, respektive jestli si koupil
        Otázkou je, jestli ČEZ může, respektive jestli si koupil licence od ABB k tomu, aby mohl. ABB totiž sice dodalo hardware, ale software nabíječek je určitě licencován a hádám, že podobné služby si nechá krvavě zaplatit. A manažéři ČEZu to samozřejmě přehlédli, protože to jsou trotli.

  4. Zaujala mne tato pasáž:
    „Mezi tyto funkce patří dálkové

    Zaujala mne tato pasáž:
    „Mezi tyto funkce patří dálkové monitorování a konfigurace nabíjecích míst, řešení problémů řidičů, servis zařízení s minimální dobou odstávky a možnost připojit se k libovolné nabíjecí síti, zázemí, platby nebo energetické řízení.“
    Proč tedy musím mít ČEZ čip s paušálem a nemohu si k nabíječkám dotovaným z evropských peněz přistupovat na základě jednorázového zpoplatněného přístupu? Což je tuším podmínkou dotací, které ČEZ čerpá…
    PR ABB tvrdí že by to šlo, ČEZ tvrdí že to neumí…
    Nechápu.
    Víte k tomu někdo více?

    1. Protože ABB není provozovatel té stanice. Oni je vidí jen
      Protože ABB není provozovatel té stanice. Oni je vidí jen v jejich systému, kde hlídají jestli není porucha apod., ale samotný provoz té stanice řeší provozovatel – tedy ČEZ.
      Ostatně ČEZ má jejich systém napojený na tento systém od ABB, přes který si předávají data, která jsou pro obsluhu a řízení stanic potřeba.
      Jinak ČEZ a ostatní provozovatelé spuštění jednorázových plateb připravují a pracují na nich.

      1. Děkuji za odpověď, ale stále tomu nerozumím. ČEZ a jiní
        Děkuji za odpověď, ale stále tomu nerozumím. ČEZ a jiní provozovatelé intenzivně pracují na spuštění jednorázových plateb 20.4.2018.
        Já jsem nabíjel u sloupku ABB postaveným ČEZem z dotačních titulů poprvé někdy na podzim 2016.
        To vážně dozorujícímu orgánu nevadí, že žadatel o dotaci neplní jednu ze závazných podmínek dotační smlouvy?
        Na jiném (zahraničním) webu jsem se dočetl, že OCPP těchto strojů nelze přímo propojit „backendem“ provozovatele, ale pouze přes jakýsi cloud. Což stojí nemalé peníze na měsíčních poplatcích. Pak bych chápal, že jednorázové učtování za uživatele a odběr by se provozovateli docela prodražilo a čím déle paušál, tím pro něj lépe.
        Opět, ví k tomu někdo něco více???

        1. Povinnost nabízet možnost jednorázových plateb bez smlouvy
          Povinnost nabízet možnost jednorázových plateb bez smlouvy je daná legislativou až od listopadu loňského roku.
          Propojení s cloudem ABB, za který se platí licenční poplatky v tomto nehraje roli. Platby jdou zcela mimo, jen se při stanovení výše poplatku za nabíjení musí počítat s náklady za tyto licence.

            1. To jeste nevite, ze EON taky cerpal nebo mel cerpat ty EU
              To jeste nevite, ze EON taky cerpal nebo mel cerpat ty EU dotace, slibili vybudovat stanice do konce roku 2017, ale nakonec to nejak ztroskotalo.. Mluvili o milionech od EU, takze mohly byt zbudovane az desitky stanic po cele republice.

              hybrid.cz/eon-planuje-rozsirit-sit-nabijecich-stanic-v-cesku

              1. To je další věc. Vrtalo mi hlavou proč EON těch pár
                To je další věc. Vrtalo mi hlavou proč EON těch pár nových rychlonabíjecích stanic zatím nijak nezpoplatnil. Vyjma Vystrkova kde používám k placení portál EVmapa + pár AC nabíječek na Vysočině.
                Samostatně stojící, jsou ale zdarma (Jihlava, Čestlice…).
                Omlouvám se, ale jako jediný společný jmenovatel, proč ani jeden operátor (ze dvou zmíněných není) schopen účtovat za odebrané KWh, mi připadl typ použitých stanic. Je vůbec někde v ČR jediná Terra 53, která by byla zplatněna za KWh dle individuálního odběru, teda kromě těch v EVmapách???

                1. Technicky urcite problem uctovat neni, protoze stanice vse
                  Technicky urcite problem uctovat neni, protoze stanice vse resi v kWh s centralou. Jinak tyhle Terra stanice nemaji moc budoucnost, jejich urdzba je silene draha (svicari) a samotne stoji milliony. Treba LukySystem.cz uz montuje podstatne levnejsi Chademo/CCS stanice, na ktere uz dosahne i mistni mycka, motorest ci hotylek.

            2. Ani ne, je to otázka závislosti zákazníka (ČEZ) na
              Ani ne, je to otázka závislosti zákazníka (ČEZ) na dodavateli, který nechce dát možnost aby zákazník využíval svobodně možností hardvéru dle situace na trhu. Má vše licencované a pod pokličku nepustí žádný rypák, který by čmuchal a chtěl se odchýlit od pravidelného výpalného pro ABB za každou blbost.

                1. Přesně tak, jaksi třeba záměrně netušil že něco
                  Přesně tak, jaksi třeba záměrně netušil že něco takového je možno zablokovat a případně vosolit. Tak to v tendru nebylo. No a ten co měl více informací (ABB) nedal slevu zadarmo. Česká klasika. Dokdy budeme trpět takovéto excesy výrobců je mi záhadou.

                2. Nebo excesy nekompetentních zaměstnanců polostátních
                  Nebo excesy nekompetentních zaměstnanců polostátních společností za které platíme všichni?

                3. Inu do té doby, dokud budou polostátní společnosti budou
                  Inu do té doby, dokud budou polostátní společnosti budou na managorské úrovni až do úrovně prezidenta a ústavního soudu obývány ekonomisty. Bohužel. Tak dlouho jsme cinkali klíčky až ekonomisté získali neomezenou moc zlaťáků. A velice bolestně s tím dnes bojujeme. A co je nejhorší, nevidím to na boj vítězný.

    2. Ano je to tak, CEZ dostal EU dotace a vybudoval si vlastni
      Ano je to tak, CEZ dostal EU dotace a vybudoval si vlastni uzavrenou sit s pausalem, kde projizdejici lide z EU nenabiji. Takze jedina opravdu verejna funkcni sit zustava nadsenci zbudovana EVMapa. Stacilo by, kdyby ty stanice CEZ zapojil do EVMapy (i za vyssi ceny).

  5. Tržní podíl elektrických vozidel na celém automobilovém
    Tržní podíl elektrických vozidel na celém automobilovém trhu v České republice dále roste.
    Roste roste…. jen potkat EV na silnici je tak trochu malý zázrak. Kolik promile z celkového počtu aut jezdí na elektřinu?
    ABB již pro řetězec Lidl dodala tři rychlonabíjecí stanice?? Již?? Úspěch? 🙂

    1. Máte pravdu, jde to, ale dře to. A pořádně. Od prvních
      Máte pravdu, jde to, ale dře to. A pořádně. Od prvních prohlášení v roce 2011 (máme 2018) v ČR má ČEZ 40 rychlonabíječek, po pár kusech soukromníci a nyní pár i Lidl. Velké hráče jako EON a PRE nemá cenu ani zmiňovat, jejich počty jsou směšné.
      Jak chtějí šnečím tempem pokračovat hezky ilustruje článek. Do 8 let!!! chtějí mít stovky, tedy v roce 2026, 15 let od prvních prohlášení. To ale budou muset sebou setsakra mrsknout.
      Na jedné straně mne těší další doplňování sítě, na druhé straně dost dobře nechápu, proč se zahušťuje v místech, kde už rychlonabíječky jsou. V Olomouci byly 2 soukromé, přibyly další 2 od ČEZ, ABB avizuje další tamtéž. Avizuje ji i ve Valašském Meziříčí, kde už jedna soukromá roky slouží a avizuje i Frýdek-Místek, kde ji nedávno dal ČEZ.
      Je to velký paradox, když je spousta bílých míst na mapě(třeba jen na Moravě a ve Slezsku Hranice či Nový Jičín, Třinec, Český Těšín, Opava, Krnov, Bruntál, Jeseník…), kde by rychlonabíječka pomohla daleko více.
      Ostatně i Lidl vstupuje na rychlonabíječkami již obsazená území. Viz Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Hradec Králové. Byť samozřejmě koncept je jiný a je záruka, že zde už elektromobilisté jsou a najdou si k nim na nákupy cestu.
      Co se podílu elektroaut týče, je to v této zemi stejný binec, jako v jiných oblastech. Ten, kdo by měl jít příkladem a pořizovat taková vozidla po tisících spolu s budováním veřejné nabíjecí sítě, tedy vláda, kraje a obce, na to kašle. Ostatně roky neplnění vládního prohlášení o 25% podílu vozidel s alternativním pohonem jsou toho jasným důkazem. Jak směšné jsou pak podpory k jejich zavádění ilustruje 80 milionů Kč pro celou ČR z května roku 2016 https://www.mpo.cz/dokument175425.html, kde se chlubí 7 podpořenými elektromobily. Z hlediska 5 milonů registrovaných vozidel v ČR fakt trapas.

      1. Ono je logické, že Česko bude mít při přechodu na
        Ono je logické, že Česko bude mít při přechodu na elektroauta zpoždění, už jen z toho důvodu, že největší přednost EV – to, že „nesmrdí“ – se naplno využije vlastně jen v Praze, Brně a Ostravě. ČR je zemí s malou hustotou zalidnění oproti zemím jako Německo či Holandsko, o Číně nemluvě, takže ten smrad ze spalováků se ještě dá snést 🙂
        A logicky nabíječky se staví tam, kde je nejvíc nadšenců s EV. U nás ve východní části Pardubického kraje vládnou zatím neotřesitelně naftové kombíky, takže tady by se moc neuživily 🙂

        1. Anebo použiješ mozek a přijdeš na to, že důvodem nejsou
          Anebo použiješ mozek a přijdeš na to, že důvodem nejsou ty kecy co jsi napsal, ale rozdílem jsou platy v nemecku a ceny elektromobilů…

          Ale jednodušší je psát žvásty evokující blbost lidu českého, ale zamlčovat, že s průměrným platem 28kKč hrubého, kdy musíš platit vyšší ceny jak v německu se blbe kupuje elektromobil za 1mega 😉

          1. Plácáš nesmysl. Normální (většinové) v ČR je kupovat
            Plácáš nesmysl. Normální (většinové) v ČR je kupovat ojeté auto. No a za 5 a kousek let staré auto dát 160 kKč celkem nemusí být i s Tebou uváděnou mzdou moc velký problém. suchen.mobile.de/fahrzeuge/details.html?id=260523962&damageUnrepaired=NO_DAMAGE_UNREPAIRED&isSearchRequest=true&makeModelVariant1.makeId=19300&makeModelVariant1.modelId=38&pageNumber=1&scopeId=C&searchId=d2d2d01b-b59f-ef72-dbc0-74c024d1474f

            Zvlášť pokud si uvědomíš, že jízda MHD do práce (tam) Tě stojí 20Kč za jízdenku. A totéž v elektromobilu za elektřinu je za dejme tomu 3 Kč. Násobilka (tam a z5, počet dnů v roce)…….Ušetřené děngy jsou na odpis investice. Nebo jinak – roční paušál ČEZu 6 litrů. Jezdíš po severní půlce republiky. No a roční trmvajenka je za cca. 5 litrů…….

              1. je jedno, ale čeká. Tak proč kupovat dražší? Přečti si
                je jedno, ale čeká. Tak proč kupovat dražší? Přečti si pozorně i to pod odkazem a bude Ti jasne proč to nenadšenec neudělá. Proto, že se mu to prostě nevyplatí. Pro zaměstnance jezdit za 2kč/km (palivo) je dnes již ekonomický nesmysl. Pouze masáž typu cepter (která je dnes běžná) dokáže lidi odklonit od zdravého selského rozumu.

            1. normálne/väčšinové je podporovať klamárov/zlodejov.
              a

              normálne/väčšinové je podporovať klamárov/zlodejov.
              a doplatiť na to.
              vw sľubuje v prípade, že vám zakážu s vašim autom vjazd do mesta, predá vám INÉ auto. nie ako u amíkov že ho vykúpi späť.
              predstavte si, že by vo vašej krajine začali vyžadovať aby auto spĺňalo to, čo sa píše v technických podmienkach (schválení k prevádzke). skoro všetky exhaláty prepískne, spotreba je tiež mimo misu, …
              je treba prehodnotiť to, čo je podstatné a čo nie. niekedy je to ŽIADNE auto. jedno s akým motorom.

          2. Co takhle se začít řídit se vlastní radou a začít
            Co takhle se začít řídit se vlastní radou a začít používat mozek? Podle těch tvých keců, by se v Číně, kde mají lidé poloviční mzdy a platy než u nás, neprodal asi žádný elektromobil! Jenže pro tvůj mozek evokující radši neříkat co, musí být asi šok, že Čína je největším trhem pro elektroauta na světě a podíl na celkových prodejích aut činí 2%.

            Je asi všem tady známo, kromě takových …. jako ty, že prodeje EV závisí na různých opatřeních/dotacích jednotlivých států a jinak se tyto opatření prosazují u nás s hustotou zalidnění 133 os/km2 a jinak v Číně s 645 os/km2. Tady při současných parametrech EV jsou tyto bez státní podpory jen pro nadšence.

      2. Otázka: Jak je to s přihlášenýma vozidlama, tedy
        Otázka: Jak je to s přihlášenýma vozidlama, tedy přesněji kde se nejvíc provují…

        Podotázka k první: nebude to spíše o tom, kde je nejvíc aut a tak bude dopat nabíječek větší…

        Otázka obce:
        Má se obec chovat jako řádný hospodář a i když se mu nevyplatí provozně elektromobil, přesto ho koupit a dát za stejné peníze míň služeb…

        Radovane s tebe fanatismus přímo srší, proč bych ze svých daní měl platit tvoje fanatické nápady?
        Jako podporovat elektromobilitu ano, ale způsobem, který povede k rozvoji a ne PR předraženým hovadinám co s tebe padají jako na běžícím pásu…

        1. Netuším Anonyme, proč mne napadáte a píšete o fanatismu,
          Netuším Anonyme, proč mne napadáte a píšete o fanatismu, když se jedná pouze o rozumný přístup k výstavbě rychlonabíjecích stanic, který je vidět v okolních zemích (například Slovensko) a u nás se okázale ignoruje.
          Ze svých daní Anonyme neplatíte žádné moje fanatické nápady, naopak z nich už roky platíte nesmysly v řádech stovek tisíc, s nimiž se rádi fotí politici, přestože stejnou službu odvede zásuvka v ceně pár stokorun. To jsou právě ty (cituji Vás) „PR předražené hovadiny“. Nevšimnul jsem si, že bych je z Vašich daní stavěl jako na běžícím pásu.
          Kde se nejvíce provozují elektrovozidla si lze lehce zjistit přes jejich majitele. Neměl by být problém je při počtu 1500 jmenovitě oslovit. Stát má údaje o registracích.
          Není to o tom kde je nejvíce aut a dopad bude největší, právě naopak. Tam kde je nejvíce aut, tam dotyční obvykle dobíjejí pomalu doma a na firmě/instituci. Rychlonabíječky potřebují pro cestování. Ty musí tvořit síť á la Slovensko, tedy že k nim není z žádného místa dále než 50, max. 80 km. Pak lze cestovat po celé zemi.
          Obec se provozováním všech možných spalováků chová jako neřád, protože je tu prvotně zřízena pro občany. A provozováním spalováků ničí jejich zdraví a životní prostředí v obci. Hlukem, vibracemi a jedy. Ano, nejsou to přímo náklady obce, ty externality, ale pokud provozuje obec třeba zdravotní středisko nebo nemocnici, už se dají vyčíslit. Stejně jako se dá vyčíslit budování protihlukových stěn, pásů zeleně, parkovišť dle přísných norem s opatřeními proti úniku paliv a maziv atd. atd..
          A pokud obec najezdí tak málo, že se mu nevyplatí pořídit osobní elektromobil, tedy pod 30 tisíc km ročně, pak jako správný hospodář nemá mít žádný osobní automobil a má si jej jen občas pronajmout.

      3. Jako dle vašeho propočtu nemá smysl čekat.I kdybych
        Jako dle vašeho propočtu nemá smysl čekat.I kdybych počítal,nemusím, tak koupím Teslu a jezdím. A nebo si postavím vehikl, který zvládne taky delší dojezd a nabíjím ho doma nebo přes ty dostupné chargery.
        Tyhle debaty stále dokola, kolik máme stanic,a kolik máme distributorů, a jaké máme smlouvy. I když to tu zaznělo několikrát, při hledání vhodného paušálu sem narazil jak u CEZ tak u PRE… jejich balíčky + místo kde mohu nabíjet mne odradilo. Eště takovej jeden zádrhel, který se tu moc nezmiňuje je v OC garážích, tedy pro vjezd platíte poplatek, ano pokud stihnu nabít, tak neplatím parkovné, ale ubohé 2 místa a jeden stojan věští situaci že bude obsazeno.
        A pak je neuvěřitelný kolik na to vybrali dotací, ač je nepotřebují, tak to není vidět, a nezajímá mne, jestli to cpou do vývoje.
        A jak píšete, že kdo projíždí ČR, tak se nepřipojí, je taky zvláštní, kdzž sme v EU, tak aspoň trasa D1 PRAHA-BRNO by měly mít mezinárodní chargery… vím, je to jen vlhký sen. Ano budeme se jezdit dívat do Holešovic

Napsat komentář